Festival free Tibet dokáže vždy odhadnout, kdo se dokáže prosadit v hudební branži. Podařilo se nám to i letos s kapelou Koblížci – právě oni hráli v říjnu na Tibetu v Mikulášovicích a o víkendu přebírali cenu za Objev roku v Českém Slavíkovi!
Gratulujeme! V regionálním Deníku s Koblížky vyšel i rozhovor o cenách a také se tam zmiňoval Tibet.
Zde je výcuc s rozhvoru:
Ještě malé ohlédnutí: Bavil vás festival Free Tibet?
Tom: Jo, byl to jeden z těch kouzelných večírků, kdy žijete a vše ostatní je vedlejší.
Josie: Já si nepamatuju, kde jsme hráli před týdnem. (smích). Ale asi to bylo super.
Lukáš: Pamatuju si, jak mě ve čtyři ráno volala část kapely, že neví, kde v Mikulášovicích jsou. Abych je navedl na penzion a já sám měl problém to najít… (smích). .
Dost lidi pařili? Nějaký zážitek?
Robert. O tom naše hudba je.
Josie: Myslím, že si Kurtizány zapomněly kytaru a my ji našli u nás v dodávce. Ale protože jsme féroví kluci, tak jsme jim ji vrátili. Pořád čekám, že nám za to Vartecký pošle nějakýho flašáka (smích).
Filip: Dost lidí pařilo, my s nimi. Zajímavé bylo bloudit vesnicí, snažit se najít hotel. Asi po hodině a půl jsem vyhledal kamaráda Jakuba a hledal s ním. Už sice v autě, ale asi další hodinu. Poté jsme přibrali Toma a Roberta a víc hlav víc ví, tak až pak jsme ho našli. Nezapomenutelná cesta.
Potkali jste tam někoho zajímavého, koho jste ještě neznali?
Tom: Na Free Tibetu kluka z Jeseníku. Docela haluz, Jeseník je kousek od Šumperka a Free Tibet na druhým konci republiky (smích). Ze Slavíka bych vypíchl No Name
a Charlie Straight. Už jsme se párkrát potkali, poprvé ale byla šance pokecat.
Robert: Nespočetně lidí.
Celý rozhvor je zde: Koblížci: Landa je borec, Gott už dědek
